sobota 5. listopadu 2011

Vyměřený čas (In Time) - čas jsou peníze

Dokážete si představit svět, v kterém je Vaše oblíbená peněženka plná papírových lístečků s čísly a zlatých kreditních karet nahrazena svítícími hodinkami na pravé ruce? Tyto elegantní hodinky se aktivují v den 25. narozenin a nejsou ručičkové, i když jde o (future)retro stylizaci, ale digitální a odměřují zbytek Vašeho času na tomto světě. Chcete si ho prodloužit? Pracujte, bojujte o čas, hrajte (doslova o život) v kasinech. A samozřejmě, všechny drobné radosti života jsou také zpoplatněné časem. Takže kávu za 4 minuty nebo lístek na autobus v ceně jedné hodiny? Jen člověk je pánem svého času nebo ne? 



V tomto světě žije Will Salas (Justin Timberlake), který představuje typického občana nižší společenské třídy, žijícího ze dne na den a pracujícího v továrně na "časová uložiště". Jeho život se brzy změní, když v jednom baru potká muže s hodinkami ukazují více jak století času na život. Po takovém množství času touží každý, ale právě Will ho, samozřejmě čestným způsobem, získá. Otevírá se mu tak nový svět, v kterém lidé nepospíchají, protože lidé mají i staletí času, ale současně se stává podezřelým z krádeže/vraždy a je pronásledován časovou policií i místním gangem. Aby toho nebylo dost, unese dceru jednoho z nejbohatších mužů ve městě. Kolotoč, v kterém každému dochází čas se velmi rychle roztočí.

Hned ze začátku musím říct, že režisér Andrew Niccol patří mezi mé největší oblíbence. Jeho předchozí filmy jako Gattaca nebo Obchodník se smrtí mě baví i na mnoho podívání. V In Time se však představuej trochu jiný Niccol, který danou tématiku velmi chytře konstruuje na minimu času (prvních cca 10 minut filmu a víte o světě poměrně hodně i bez zbytečného vysvětlování mimo obraz), ale dopouští se podivných "zjednodušení" jako s odčerpáváním času nebo v podstatě "dvojitým" placením za čas. Celkově je koncept velmi atraktivní, náhrada ekonomického modelu s peněžní jednotkou za koncept života-času-(ne)smrtelnosti osloví má velký potenciál. Navíc Niccol přidává humor, který vůbec neuráží a hodí se do tempa a mladistvého vzhledu filmu nebo jak jinak označit svět, kde všem je "vizuálně" 25 let?:) Celou dobu film šlape na pedál, na nic nečeká, což nedovolí divákovi nudit se. Tématicky jsou zde části dystopie střižené pár žánrovými klišé (např. auta timekeeperů) a samotný princip zastaveného stárnutí připomíná například stařičký Loganův útěk.


Ještě více fascinující jsou jednotlivé části filmu, detaily, které vytváří celek. Koncept jsem již naznačil, na to jak pracuje s různými klišé/citáty/odkazy jako "čas jsou peníze", "zelená je barva peněz"(po vzoru dolaru) a jiné (Greenwich=GMT), to nechám na každém divákovi. Ovšem precizní hra barev a kamera se zmínit prostě musí. Vidět ten vizuální, barevný i architektonický, rozdíl mezi světy jednotlivých společenských vrstev/zón je prostě lahodné. Kameraman Rofer Deakins, dvorní kameraman bratří Coenů, prostě umí a těžko mu vytknout jediný záběr (až na to auto, ale za to bych vyhodil supervisora effektů!). Vedle použití barev ve filtrech je také skvělé vidět rozdílnost oblečení a jeho neustálou atraktivitu, za což lze poděkovat Colleen Atwoodové. Sakra, vždyť v tom filmu není ani jedna neatraktivní ženská!:) Proč se tomu divím, je to americký film, že. Přesto právě tento bod je taky docela zajímavý, protože jsem si nevšiml ve filmu ani tlustých lidí, všichni byli tak nějak dokonalí. Ať černošská matka, která doufala, že se dožije dospívání svého dítěte nebo milionáři časového světa.


V neposlední řadě potěší i cameo Niccolovy manželky, Rachel Roberts, která hrála hlavní roli ve filmu S1m0ne. O hercích jsem se ani nezmínil, ale nebyl důvod k nějakým výtkám, protože všichni jsou mladí a do svých rolí skvěle pasují. Asi nejvýraznější je však Cillian Murphy, který se svým typicky arogantním obličejem i chováním postavu dost vystihuje. Film také vytváří zajímavé paradoxy, například v reálném světě si za peníze nekoupíte lásku a věčný život, ale ve filmu je věčný život synonymem bohatství. Stejně jako Jak koukám na hodinky, tak už tady píšu moc dlouho, takže jedno oko zavírám, druhé přivírám a přestože skoro nevidím na klávesnici, dopisu komentář, dávám lehce nadhodnocených 90% a jdu si 4 minuty luhovat černý čaj (hlavně, že to včera byly tři minuty). 





PS: zásadní postřeh, všimli jste si, že všechny (!) důležité postavy filmu mají modré oči?:-) Kam až dokáže zajít autor při barevném sladění...

PPS: Amanda je velmi sexy, nejen v té úžasné podprsence...


Film krásný v detailech, ale jako celek působí trochu nejistě. Přesto tempo a svět stojí za vidění při odpuštění několika drobných vad na kráse.

Hodnocení: 90%

Žádné komentáře: